K ČEMU SLOUŽÍ MĚŘENÍ TERMOKAMEROU?

Používá se ke zjištění lokálních, lineárních a dalších míst zvýšených tepelných ztrát budov, ke kontrole kvality provedených prací před převzetím stavby, k detekci kritických míst s možným výskytem plísní a k lokalizaci poškození či k detekci komínových těles a vyhledání požárních rizik atd.

Měření technického zařízení budov slouží stejně jako měření stavebních konstrukcí k vyhledávání vad a zvýšených úniků tepelné energie. Používá se k vyhledání závad podlahového vytápění, lokalizace míst poruch topných medií, k odhalení závad na elektrických zařízeních.

SETKAL JSEM SE S MOŽNOSTÍ KOUPIT SNÍMEK MÉHO DOMU PROVEDENÝ Z ULICE, NABÍZÍTE TUTO SLUŽBU TAKÉ?

Tuto službu nenabízíme z více důvodů. Ač se zdá, že jde o moderní a pohodlnou variantu, je tento snímek skoro nevyužitelný. Nikdy nevíte      v jaké době  byl snímek pořízen, jak jste měli vytopenou tu či onu místnost, zda byla dovřená okna (i mikroventilace) atp. Vyhodnocení je proto potom v podstatě nemožné a považujeme jej za velmi neseriózní.

Navíc, takto pořízené snímky jsou někdy (z důvodu snížení nákladů) zhotovovány brigádníky bez potřebných znalostí a jak jsme se již stali svědky, jsou narychlo snímkovány přes plot z okna automobilu popojížďějícího po ulici. Za etické nepovažujeme ani fakt, že jsou pak přístupné na internetu i pro cizí osoby.

KDY SE PROVÁDÍ MĚŘENÍ TERMOKAMEROU V EXTERIERECH?

Provádět měření je vhodné v brzkých ranních hodinách, kdy měření nezkresluje například vliv akumulovaného slunečního záření do konstrukcí na jižní straně budovy. Pro měření je nejlepší, jestliže se teplota pohybuje po několik dnů po sobě pod bodem mrazu.

CO JE TERMOGRAFIE?

Infračervená termografie je vědní obor, který se zabývá analýzou rozložení teplotního pole na povrchu tělesa a to bezkontaktním způsobem. Úkolem termografie je analýza infračervené energie vyzařované tělesem. Termografickým měřicím systémem lze zobrazit teplotní pole měřeného objektu, ale pouze na jeho povrchu. Obor termografie se v širším měřítku rozvinul společně s rozšířením infračervených kamer, pro které se obecně vžilo slovo termovizní kamera, resp. termovize.

Termokamery umožnují zobrazit infračervené záření tělesa tak, aby jej bylo možné vidět (vizualizace). Toho se využívá mj. pro:

- hledání úniků tepla z budov

- sledování elektrických vedení a jejich poškození

- určení poruchy vyhledáním nehomogenit teplotního pole

- neinvazivní detekci zánětů pod kůží

- měření rozložení teploty pro účely vědy a výzkumu

- automatizaci procesů

- detekci pohybu osob v zabezpečených objektech

- noční vidění

Výstupem z termovizní kamery je infračervený snímek, odborně termogram, resp. termovizní snímek. Radiometrické termokamery pak uživateli umožní určit teplotu v jednotlivých bodech termogramu. Určení teploty však není snadné, protože závisí na několika parametrech. Jeden z hlavních parametrů je emisivita tělesa. Ideálně černé těleso má emisivitu 1, lesklá tělesa mají emisivitu velmi malou (až 0,1). Malá emisivita tělesa většinou znamená menší přesnost měření. Do měřenéhozářivého toku tělesa totiž může značným způsobem vstoupit zdánlivě odražená teplota, která ovlivňuje naměřený výsledek.

Některé termovizní systémy se specifickými funkcemi jsou chráněny licencemi. Jedná se o systémy využitelné pro navádění raket a letadel, u nichž existuje potenciál vojenského zneužití.

zdroj: Wikipedie, otevřená encyklopedie

  

CO JE TERMOGRAM?

Termogram, nebo termovizní snímek, resp. infračervený snímek je obraz pořízený termokamerou - termovizí. Infračervená záření je pro lidské oko neviditelné a proto se termovizní snímky vizualizují za použití okem viditelných palet, které přiřazují barvu různým teplotám (různému množství tepelného toku). Stejný snímek tak lze zobrazit v odlišných barevných paletách a tím zviditelnit nebo zdůraznit jiná místa. Pro termogramy se používají standardní palety, například pseudo, duha, stupně šedi...

Termovizní snímky mohou být radiometrické a neradiometrické (pouze zobrazující). Radiometrické termovizní systémy umožní vypočítat teplotu na povrchu tělesa. Základem pro výpočet je množství snímaného infračerveného zářivého toku. V plně radiometrickém termogramu lze provádět měření teplot a upravit parametry snímku i po jeho uložení. Těmito parametry jsou např. emisivita a zdánlivá odražená teplota, vzdálenost od měřeného objektu a údaje o okolní atmosféře. Všechny tyto parametry mají vliv na výslednou naměřenou teplotu.

Na naměřenou hodnotu v bodě má však vliv i velikost obrazového bodu. Zajímá li nás objekt ve větší vzdálenosti, může měření ovlivnit i velikost snímané plochy a plocha detektoru. Bude li velikost snímaného obrazového bodu větší než měřený objekt, pak bude výsledek měření ovlivněn okolím měřeného objektu. V takovém případě se můžeme s termokamerou např. přiblížit, případně použít jinou optiku (teleobjektiv), nebo zvětšit rozlišení detektoru. Rozlišení detektoru je u nejlevnějších kamer asi 80x80 obrazových bodů (pixelů) a u špičkových laboratorních termokamer až 1024x1024 bodů. Při hodnocení velikosti plochy detektoru je třeba mít na paměti, že dvojnásobný rozměr detektoru znamená čtyřnásobnou plochu snímku a tím i čtyřnásobný počet obrazových bodů.

Dalším důležitým parametrem je teplotní citlivost termovize, která u dobrých termokamer může dosahovat až 50 mK (rozliší rozdíl teplot od 0,05°C).

Vyspělé termokamery nabízejí prolínání termogramu a běžné fotografie do jednoho snímku a to jak ve výřezu (obraz v obraze), tak i dle určeného rozsahu teplot teplotního pole (například lze červeně zobrazit místa s poruchou), v současné době tuto funkci nabízí každá kvalitní kamera.

zdroj: Wikipedie, otevřená encyklopedie